Archiv rubriky: Poezie

                                        Ten prach cest a soli  vody,                                          kamennými kvádry ladí                                         Monteverdi, králů hudby pán,                                          gondolou se plavit hodí,                                          pod fresky, jež stvořil Tizián.                                           Benátská laguno, zhmotnělá v kráse,                                         s pýchou svatého Marka baziliky, … Celý příspěvek →

Tak jsem se večer dnes zaběhl do klubu, poslední prachy na dřevo hodit. Měl jsem si radši pěkně dát na hubu, než se tím bahnem v hampejzu brodit   V modravém smogu tam cigára šílí, destilát vytéká snad ze všech stran, … Celý příspěvek →

Kamiony hřmící, asfalt vedrem teče, otylý pasák, zlaté prsteny, řetěz, laciné potící se štětky. Tu a tam se jakás šoférovi svleče, do křoví potu, na zápěstí tretky. Koupím si koupím na chvilku vaginu, riziko syflu, nedbám kapavky! Nakopnu vášeň, rozjetou … Celý příspěvek →

V hlavě černé  pusto a dusot koní,                                          slunce hárá do svědomí,                                          na nábřeží stesku  kadidlem voní liturgie.                                          Omnia mea mecum porto  ve zvon bije!                                            Točí se mně hlava a sucho dáví smysly,                                           na  oltář  … Celý příspěvek →

  Krk ženy, to úchvatné vzrušení, třepotá ptáče v pevném stisku, čepel široká do srdce bušení, najednou konec, všechno tak v trysku.                                                             Jaké to prokletí, čí je to vina?                                                           Život můj londýnská mlhovina,                                                           na duši zášť a v kapse … Celý příspěvek →