Rozhovor zveřejněný Parlamentními listy

Rozhovor pro Parlamentní listy

21. 7. 2016 16:19

Jsme v područí změkčilých a impotentních politiků, kteří mají místo mozku jen měšec peněz a v tom není na kulturu místo. Domnívá se spisovatel Jiří Kimla žijící v Ústí nad Labem. Kulturní integrace v současné situaci nemá podle něj naději na úspěch. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se také pozastavil nad tím, proč mají tvrdě pracující lidé hradit nevysokou škodu způsobenou v zaměstnání, zatímco politici s mnohamiliardovými škodami jsou beztrestní. A bojovníci Islámského státu? Ti nás na pokoji nenechají, tvrdí Kimla.

Vycházejí vám knihy po celém světě, prý máte velmi rád Itálii. Dá se s Českou republikou srovnávat? Co mají Italové lepší a co naopak my?
Hned v první otázce jste zapnula forsáž, takže budu muset vyhodit brzdící padáky, abych přímo v úvodu neblamoval čtenáře. Ten celý svět se moc hezky čte, pravda je ale taková, že mně vycházejí knížky u nás, v USA a Itálii. Je ale zadostiučinění, když dostanu fotku třeba z Kapského města, odkud čtenář ukazuje moji knížku při vystupování z letadla, potěším se, když dostanu pochvalu od českých krajanů v USA, nebo italských či slovenských čtenářů. Zrovna v Itálii měla moje kniha L´orologio da taschino di Haryk docela úspěch. Některé moje povídky byly přeloženy i do angličtiny a líbily se také.

Itálii mám rád a občas tam i jedu, protože tam mám vdanou dceru s rodinou. Je to trochu jiná pozice než jet jako turista, který běhá po památkách. Mám dost času, program si sestavím s dcerou a jejím mužem, můžu si popovídat i s jejich přáteli, i když jen zprostředkovaně. Moje italština je zatím ještě tragická. A ta podotázka, co mají Italové lepší a co my, je hodně těžká. Ta samotná podstata je v lidech, ostatně jako u nás. Když jsme tam začali jezdit, hleděli na nás, coby na spadlé ze stromů, i když třeba jejich povinná vzdělanost začala někdy až začátkem dvacátého století; pletli si nás s Rumuny nebo Bulhary či Jugoslávci. Mluvím o běžných lidech.

Když vstupovala Itálie do eurozóny, neuhlídaly kompetentní úřady obchodníky a všechny ceny rychle vzrostly. Dnes tam nejlevnější zboží začíná na jednom euro.

Itálie je veliká země a jsou tam značné rozdíly v jednotlivých oblastech. Problémem je vysoká nezaměstnanost v některých regionech, dnes možná už všude, a ani vysokoškolsky vzdělaní lidé se leckdy nemůžou uplatnit, cizinci, byť s italským občanstvím především, přičemž když se někam na delší dobu zadíváte, už po vás chtějí peníze, například ve zdravotnictví. Je vyspělé, ale za každý výkon, třeba odběr krve, se musí platit. Plátci pojištění například třicet euro, nezaměstnaný, který je pojištěný na někoho už platí euro padesát. Každý tam má většinou auto, dopravní obslužnost je tam jiná než u nás. A když někomu řeknu, že se v našich restauracích kouří, nevěřícně vrtí hlavou. Taky všude bez údivu dostanete automaticky účet z elektronické pokladny v jakémkoli zařízení služeb.

Ze začátku bydlela dcera v obci velikostí srovnatelné například se Srbskou Kamenicí. V obci je banka, lékárna, řeznictví, pekařství i obchod se zeleninou. Byl tam i supermarket, ale ten zkrachoval, nicméně ona vyjmenovaná zařízení fungují.

No a pak je tam taky spousty slunce, jižního ovoce, moře. Asi sto kilometrů od našich jsou Alpy, tak to u nás nemáme. A co bych nechtěl opomenout, to jsou Benátky. Mám to město ze srdce rád a využívám každé příležitosti se tam dostat.

Kde čerpáte inspiraci pro své knihy?

Inspirací pro moje knihy je obyčejný život, který žiji v nadsázkách. Dívám se okolo sebe a pak to jen přepíšu.

Jak vnímáte současné politické dění v České republice? Sledujete politiku?

Nesledovat politiku snad ani nejde. Už mám nějaký ten časokilometr nalétaný, a tak můžu srovnávat… s tím, co bylo, co je, a přemýšlet, co bude. Docela se hrozím lidí, kteří vždy všechno vědí, a žasnu nad obrovským sebevědomím těch, kteří ještě smrdí penálem a už by chtěli řídit svět. Nepochopím, proč chybující pracovník musí uhradit škodu, byť nemusí být značná, zatímco politik, který svým rozhodnutím způsobí milionové škody, je beztrestný, bez odpovědnosti. Teď je například živým problémem hornictví. OKD nebo na severu Čech. Proč mají sedření lidé, tátové od rodin, kteří se svou prací významně podíleli na ekonomice státu, čekat od toho samého státu milodary.

Proč policie a následně justice nekoná a nesebere majetky uhlobaronům a jejich pomahačům, kteří mají bídu horníků – a nejedná se jen o horníky – na svědomí a nedá je těm, kterým patří? To mně hlava nebere. Taky mně vadí neprůhledné hrátky stranických sekretariátů, kde se vaří politika. Vadí mně způsob církevních restitucí, jsem konsternován, když nejsou peníze na léčení těžce nemocných dětí, starých lidí nebo postižených osob. Jsem naštvaný, když vidím lidi bez domova, o které se nikdo nepostará, a kteří se musí v zimě prát o holé životy. Že je demokracie? Tak takovou demokracii si strčte za klobouk! Hlavně, že je možné se schovávat za levicovou, případně pravicovou politiku. Ota Pavel by řekl: Pumprdentlich!

Jaký je váš názor na současného prezidenta Miloše Zemana?

Pan prezident Miloš Zeman je velmi sečtělý člověk. Jeho vystoupení mají hlavu a patu, jsou k věci a někdy mívají provokativní podtón. Já si neskromně myslím, že ho umím trochu číst. A čtu ho rád. Je to šachista, který nerad prohrává. Ale kdo by chtěl? Jeho kroky mají smysl, i když někdy ne všichni to chápou, včetně mě; taky musím přemýšlet proč. Miloše Zemana jsem volil, a jestli bude v příštím volebním období kandidovat, můj hlas dostane a v mém nejbližším okolí určitě nebudu osamocen.

O čem jste přemýšlel, když jste se dozvěděl o útocích ve Francii v Nice?

Když se stal ten masakr v Nice, přiznám se, že jsem nebyl ani moc překvapen. Daeš hrozil, že útoky po Evropě budou pokračovat. Čekal jsem, že provedou už nějakou zhůvěřilost během fotbalového Eura, ale nechali si to, až když ostražitost polevila. A jestli si někdo myslí, že výjimečný stav tomu zabrání, tak je pravděpodobně na omylu. Pokud nevytrháte plevel i s kořínky, budete mít zaplevelenou zahradu pořád.

Jaký je vás názor na uprchlickou krizi? Obáváte se muslimů? Myslíte si, že se budou útoky ještě stupňovat?

Někdy v sedmdesátých či osmdesátých létech jsem četl názor jakéhosi futurologa či prognostika. Tvrdil, že v jedenadvacátém století dojde ke střetu civilizací, muslimské a křesťanské. Měl jsem ho v tu dobu za pomatence, a teď se mu zpětně omlouvám. Nevěřil jsem, že technicky vyspělá Evropa a ostatní svět by se musel obávat muslimských výbojů. Bohužel to byla právě ona Evropa a ostatní svět, kdo to spustil, a teď nám to přerostlo přes hlavu. Války jsou hnusné, je mně líto trpících, ale ta lítost ustupuje, když vidím, jak mezi migranty silně převažují mladí muži, jejichž jediným cílem je dostat se do Německa nebo Švédska, kde jsou vysoké sociální podpory. Myslím, že to vyřešila Austrálie. Touto cestou bychom se měli ubírat. Politický islám je pro naši kulturu naprosto maligní a měli bychom konat. Tajné služby upozorňují, že v Evropě jsou desítky, možná i stovky bojovníků Islámského státu nebo jejich příznivců. Ti nás na pokoji nenechají. Ani omylem ne.

A jak vidíte budoucnost Evropské unie po hlasování o Brexitu? Bylo nám lépe bez ní, nebo naopak? Je ještě stále pro Českou republiku přínosná?

Evropská unie se z nadějného projektu vyprofilovala v amébu, kterou přelévají neschopní politici žijící v iluzích, místo ve skutečnostech. Britové dali najevo ostrý nesouhlas s hnilobou, která zachvátila hlavu osmadvacítky, a ten, kdo v tom viděl zbytky naděje, čekal, že po této facce nastane procitnutí. Nenastalo, a tak je otázka, zda má ještě nějaký význam. Já už začínám pochybovat.

Jaké je v tomto ohledu soužití právě v Itálii?

Jak v Itálii? Já tam jen jezdím, netroufám se být na ni expert. Jen vím, že obyčejné Italy to také znepokojuje, z jihu nepřicházejí ty nejpovzbudivější zprávy, sever je zatím toho ušetřen. Pohled na Evropskou unii nebude italskou populací příliš odlišný od té naší. Češi jsou snad více skeptičtější.

Co vám v české politice chybí?

Co mně chybí v české politice? Už jsem to psal. Politici, kteří dělají pro lidi, a ne pro strany a svoje kapsy. Čest výjimkám…

A co naopak přebývá?

A co přebývá. Politici, kteří nedělají pro lidi, ale pro strany a svoje kapsy. A taky si myslím, že termín politik by měl vystřídat termín lžidimitrij.

Hlasoval jste v referendu České republiky o vstupu země do Evropské unie a jak?

Hlasoval jsem v referendu pro vstup do Evropské unie. Nejsem si jist, zda bych hlasoval stejně i teď…

Zachováváme si, my Evropané, dostatečnou kulturní integritu? Neztratili jsme ji už? Případně, jak ji získat zpátky?

Vy mě vůbec nešetříte! Kulturní integrita? Může být úspěšná jen na základě komunikace. Myslím, že je scestné na tomto poli někoho nebo něco upřednostňovat. Menšina nemůže diktovat, aby většina přijala její zvyky, jednotlivé kultury musí prolínat. Máme tady obrovské odkazy křesťanství i judaismu prolnuté islámem. Nějak si z toho moc ponaučení nebereme. Jsme v područí změkčilých a impotentních politiků, kteří mají místo mozku jen měšec peněz a v tom není na kulturu místo. Svět se stal hodně divným místem pro život. Kultura hyne na úbytě a jen díky nadšencům by snad mohla prožít renesanci. Ale kulturní integrace, tak jak jsme dnes svědky, nemá naději na úspěch.

admin se představuje:

Člen Severočeského klubu spisovatelů
Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *