Domovem ulice, klenuté mosty,
jsem bohém a král trhanů.
Často jsem sám, někdy mám hosty,
Když chci, tak ležím a vůbec nevstanu!
Svoboda, svoboda, kdekdo se mračí,
co ty víš o nebi, jak lítaj ptáci?
Paňáku zvoněnej, v kravatě sráči…
Chlebem mým krabice vína,
na zemi vajglů plno se válí,
když chci, na tramvaj nasednu,
fajn nemít budoucnost, ani tam v dáli!
Svoboda, svoboda, děs v očích ti zračí,
co ty víš o mrazu, chcípá v něm kamarád!
Voháklej intime, v kravatě sráči…
Státem jsem já, bez domu trhan,
soudce mám na háku, finance taky,
peníze netřeba, přízní všech mrhám,
v odpadů domovů je všeho mraky.
Svoboda, svoboda, kupředu kráčí,
co ty víš o štěstí, v kartónu družka se tulí!
S mobilem u ucha, v kravatě sráči…
