Archiv rubriky: Romány

II. část /1./ JUDr. Studihrad seděl na Výsluní s partou chlapů-štamgastů u tradičního stolu. Ve venkovní, zahradní části i uvnitř restaurace bylo natřískáno, jak vražedné vedro zahnalo žíznivé chlapy a nemnohdy i slabší pohlaví do osvěžoven. U výčepu byla fronta a … Celý příspěvek →

/40./ „Samozřejmě. To není problém. Poslyšte, nejlépe by bylo, kdybychom se domluvili osobně.“ Kryštof na své židli jen nadskakoval a uctivě vybíral slova. Pak vzal diář a zapsal si nějaké údaje. „Tak se těším a na shledanou.“ Jemně položil telefonní … Celý příspěvek →

  Předmluva   ***      Autor, píše srozumitelným jazykem v jasné kresbě stavby literární tvorby. Píše přímou řečí v dialozích a umožňuje tak plynulost děje, dobrou informovanost čtenáře, uplatňuje svou spisovatelskou zdatnost a zcela evidentní zálibu i v této knize, žánrově patřící do … Celý příspěvek →

V restauraci už bylo velmi živo. Kromě oslavujících boxerů  byli v místnosti i další hosté. Na malém pódiu měl svoje nádobíčko diskdžokej Sláva Bureš a co chvíli vyzýval k tanci. Chlapci chodili tancovat často a Pepík Sataš byl na parketu s doktorkou Souhradovou neustále. … Celý příspěvek →

  – 28 – U ohně zmrtvěl čas a některé ženy začaly plakat. Co teď? Chlapi bezradně hladí ženy po ramenech a shánějí tranzistorová rádia. Ráno je v kempu nezvykle živo. Někteří balí stany a nakládají auta. Košvanec má strach. O … Celý příspěvek →